sDÍLení

"Nemáš hlad? Nechceš si vzít ponožky? Nechceš jít se mnou do kina? Nechceš se milovat? Nedáš si čaj? Neslyšíš něco? Nepojedeme k našim?"

Mám problém. Manžel mi nerozumí. Nedá se s ním vůbec mluvit. Nechápe mě. Našla jsem ale kamaráda a to je jiná liga. Vyslechne mě, má pro mě pochopení. Je mi s ním tak krásně! Samozřejmě s ním nic nemám, je to jen kamarád. Ale manželovi to pro jistotu neřeknu. Nepochopil by to, zbytečně by mě podezíral a bylo by doma ještě větší dusno, než je teď....

Kolik času trávíte na sociálních sítích? Co konkrétně tam hledáte? Co vám to dává? Chcete se pobavit? Vzdělávat se? Hledáte tam potenciální klienty? Diskutujete ve fórech? Potřebujete rady? Nebo jen sledujete životy vašich přátel a přátel vašich přátel? Přijímáte bezhlavě další a další žádosti o přátelství a pak si blokujete ty, co vás začnou...

Je nezodpovědný. Určitě na to zase zapomněl. Je negativní. Určitě si bude zase na všechno a na všechny stěžovat. Neumí tancovat. Určitě zase bude dělat ostudu. Je rozmazlenej. Určitě bude zase kňourat, že něco chce. Je ulhanej. Určitě si bude zase vymýšlet. Je arogantní. Určitě se bude zase povyšovat. Je to bordelář. Určitě zase nechá všude...

Den a noc. Světlo a tma. Radost a smutek. Bohatství a chudoba. Zdraví a nemoc. Ticho a hluk. Teplo a zima. Mír a válka. Plný a prázdný. Smích a pláč. Pravda a lež. Cítím se dobře. Cítím se špatně... Bez jednoho neexistuje to druhé...

Jsou to naše programy, jak ulovit, zaujmout, jak být neodolatelný a dokonalý. Možná by bylo lepší být otevřený a upřímný. Ukazovat svoje silné, ale i slabé stránky. "Svléknout se donaha" hned na začátku. Brání nám v tom strach, že by ten na druhé straně hned utekl? Nebo před námi samotnými, skutečnými, chceme utíkat my sami? Dáváme si různé masky...

Vidím svůj pohřeb. Lidi, kteří jsou shromážděni kolem díry na rakev, přestože jsem si přála být rozprášená někde na louce, u potoka nebo v lese. Možná jsem tady proto, aby mi nebylo smutno, abych dál byla v tlupě. Pozoruji lidi, kteří tam jsou. Kdo jak truchlí. A jestli vůbec... Z představy mě vytrhne můj syn, který přichází s pláčem. Zase...

Dokonalý partnerský vztah. Asi každý po něm touží. Pro každého je ale ta dokonalost ukrytá v něčem jiném. A jak se v tom vyznat? Jak vědět, co ode mě partner očekává? A jsem schopná mu to vůbec dát? Partnerské vztahy jsou složité. Respektive ony by mohly být jednoduché, kdybychom si je složité nevytvářeli. Kdybychom spolu komunikovali a opravdu...

Jeden z mých několikaletých snů je napsat knihu. Když jsem se s tím kdysi svěřila kamarádovi, navrhl mi, abych si nejprve založila blog. Já a blog? To ne, to není nic pro mě. Co bych tam tak asi psala? A kdo by to asi tak četl? Střih. O pár let později... Ležím v posteli, téměř se nemohu hnout, nevím, co...

Kdysi jsem četla studii o škodlivosti bělených tampónů. Myšleno tím těch dámským menstruačních tampónů, ne těch odličovacích na obličej (ty možná škodí taktéž, jen jsem žádnou studii zatím neměla k dispozici). V ten samý čas jsem viděla reklamu na menstruační kalíšek. Pak jsem na festivalu alchymistické Litoměřice objevila stánek s látkovými...

Těšili jste se někdy na dovolenou a pak měli špatné počasí? Měli jste od kamarádky skvělé recenze na film a vůbec se vám nelíbil? Chtěli jste uvařit dobrou večeři a přesolili jste? Naplánovali jste si někdy celý víkend a pak bylo vše jinak? Přáli jste si něco k Vánocům a dostali něco zcela jiného? Představovali jste si někdy, jak...

S kolegyní jsem se zúčastnila akce TEDx. O přestávce jsme se potulovali v prostoru, kde jsme měly možnost ochutnat různé dobroty. A protože to byla akce smysluplná, odpadky se nevyhazovaly jen tak do nějakého random (jak by řekla moje dcera) odpadkového koše. Odpaďáky byly hezky popsané, abychom se orientovaly co a jak. Dala jsem si kávu v...

Nikdy není pozdě. Na co? Na cokoliv. Na to, začít si plnit své dětské sny. Nechat se tetovat. Začít malovat. Učit se hrát na hudební nástroj. Tancovat. Šít. Háčkovat. Udělat si řidičák. Dodělat si maturitu. Cestovat. Spát pod širákem. Vylézt na skálu. Seskočit s padákem. Projet se v Porsche. Koupit si letadlo. Jíst zdravě. Přestat kouřit. Cvičit....

Musíš si udělat domácí úkoly. Nesmíš si hrát, dokud nebudeš mít splněné povinnosti. Musíš se rozdělit. Nesmíš být lakomý. Musíš být hodný. Nesmíš nikomu ubližovat. Musíš si vzít čepici. Nesmíš chodit ven bez čepice. Musíš chodit pomalu. Nesmíš běhat. Musíš se hezky učit. Nesmíš kašlat na školu...

Máte jednu minutu. Kousek papíru a tužku (případně poznámky v mobilu). A teď napište 5 věcí, ve kterých jste dobří. Tři, dva, jedna, teď....

Svatý Valentýn. Svátek všech zamilovaných. V rychlosti jsem přejela fcb. Je plný valentýnských příspěvků, ze kterých jsem nabyla dojem, že je tento svátek u nás vnímaný trochu jako Miloš Zeman nebo Andrej Babiš. Jedni ho milují, druzí nenávidí. Jedni všem přejí, právě dnes, krásný den plný lásky. Druzí nesouhlasí, protože jde o starořímský svátek,...

Čas jsou peníze, říká se. Něco na tom asi bude. Alespoň svůj čas za peníze vyměňujeme. Ještě častěji ale děláme věci, za které nám nikdo neplatí. Protože je dělat chceme (odměnou nám je poté dobrý pocit). Nebo musíme (odměnou nám je poté ... ). Odměnou jsou třeba napapaná bříška našich nejbližších...

Odpusť sobě i druhým. Přestaň se držet starého příběhu. Zbav se pocitu viny a obviňování. Každý dělá to nejlepší, co může. Včetně tebe. Začni s uzdravováním tím, že se vzdáš veškerého odsuzování, posuzování a zraňování. Odpouštění nemůže změnit minulost, ale je nezbytné pro tvé zdraví a štěstí tady a teď.

Pravidlo číslo jedna: nebrat si nic osobně. Přeloženo pro velmi neduchovní lidi - mít názor všech ostatních lidí, zvířat, mimozemšťanů na vaši osobu u prdele. Ano, je to jedna ze čtyř dohod, která se hezky poslouchá a o to hůře žije. Tedy alespoň já s tím drobný problém mám.

Podlehla jsem. Vydala jsem se se svými dětmi do nákupního centra. Slíbila jsem jim kino za vysvědčení a přezkoušení, tak jsem chtěla svému slibu dostát, i když se mi dnes teda vážně nechtělo (viz. článek Cykly ženy nejen pro muže). Tedy, tolik lidí, tolik zboží a tolik tašek jsem už dlouho neviděla. Bude to zřejmě tím, že tyto...

Jsem přecitlivělá. Alespoň dnes se mi to tak jeví. Každá hloupost mě dokáže rozhodit. Utrhuji se na svého syna za to, jak se mnou mluví. Odpovědí mi je "proč se mnou mluvíš tak ty, když se ti to nelíbí". No, chlapče, protože jsem v premenstruační fázi. Ale to pochopíš, až budeš starší a budeš mít přítelkyni. Nebo kolegyni v práci....