První rok bez společné dovolené. Pořád jsem doufala, že se tak nestane, ale tento významný mezník, hned z několika důvodů, nakonec přišel. Aby to ale nebylo tak zprudka, pokračujeme alespoň ve společných výletech. Původně měl být tento výlet na tři dny. Původně jsme měli v kánoích sjíždět řeku Ploučnici. Vše ale bylo nakonec trochu jinak…

Už na začátku školního roku jsem věděla, že to bude jízda. Jen jsem netušila, jestli se povezu Trabantem, nebo Mercedesem. Nakonec to je Porsche. :)

"Vyber něco", dávám ve středu za úkol Honzíkovi. Už zase potřebuju dovolenou. Životní okolnosti se zhušťují tak, že si od nich potřebuju udělat odstup. Navíc už druhý rok slibuju dětem, že spolu zase sami vyrazíme na pár dní k moři. Tenhle výlet nechci podnikat o prázdninách a v září už budou oba na nové škole. Beru tedy do ruky diář...

Na tý louce zelený, pasou se tam jeleni, pase je tam mysliveček v kamizolce zelený, zelený,
pase je tam mysliveček v kamizolce zelený.
Počkej na mě, má milá, zastřelím ti jelena, aby se ti zalíbila kamizolka zelená, zelená, aby se ti zalíbila kamizolka zelená...

Je za minutu dvanáct. Potřebujeme někam vypadnout. Termín máme jasně daný, a tak cíl vybíráme podle toho, kam jsou cenově přijatelné letenky. Vyhrává to největší a nejlidnatější ze sedmi obydlených Kanárských ostrovů – Tenerife. Odlet na Nový rok. To jsem ještě nikdy nevyzkoušela – jet v zimě do tepla. A taky pár dní před odletem to ještě...