Nejsem žádný velký znalec vážné hudby, ani si ji každý večer nepouštím do sluchátek. Mám ale ráda koncerty vážné hudby. Naživo. Teda, ne, že bych jich tolik absolvovala, spíše méně, než-li více. Poslední dobou (nevím tedy přesně jak to mé "poslední dobou" datovat, dejme tomu poslední rok) mě lákalo navštívit koncert klasické hudby v pražském...

Máme tady konec roku. Čas se zastavit, ponořit do sebe, zamyslet se, zhodnotit, případně naplánovat změnu směru...

Mám plnoletou dceru. Z té malé holčičky je najednou dospělá žena. Je to fofr, ten život. A protože já jsem spíš "přírodní typ" a Anička "kavárenská holka", objednala jsem jí k narozeninám společnou cestu do Říma, abychom si mohly na kafíčkách ve městě užít jedna druhou.

Co bys dělala, kdybys věděla, že Ti zbývají dva týdny života? Tahle otázka na mě teď vyskočila. Ne poprvé. V minulosti jsem se s ní setkala při různých příležitostech vícekrát. Místo dvou týdnů tam byl rok, měsíc, den…

Ztrácím se v online světě. Dumám, jestli to je mým ročníkem narození, malou přizpůsobivostí, špatným (nebo dobrým?) pohledem na svět, závistí nebo čím to je? Čím to je? Protože online svět je opravdu obrovský oceán, zaměřím se jen na jedno z jeho moří.