Sám sebou od začátku

21.04.2019

Jsou to naše programy, jak ulovit, zaujmout, jak být neodolatelný a dokonalý. Možná by bylo lepší být otevřený a upřímný. Ukazovat svoje silné, ale i slabé stránky. "Svléknout se donaha" hned na začátku. Brání nám v tom strach, že by ten na druhé straně hned utekl? Nebo před námi samotnými, skutečnými, chceme utíkat my sami? Dáváme si různé masky pro okolí i pro sebe, abychom zaujali a cítili se lepšími?

"Odborníci" radí, jak se máme chovat na prvním rande. Jak udělat dojem. Co si vzít na sebe, jakým způsobem komunikovat a co vůbec říkat. Myslím, že to je všechno špatně. Půjdeme na rande s takovým panem dokonalým, nebo paní dokonalou a zamilujeme se. Tento stav bude trvat nějaké období a pak se začneme divit. Říká se tomu sundání růžových brýlí. Jenže, co když jsme žádné růžové brýle neměli? A co když jsme se nezamilovali do toho člověka, ale jen do představy, kterou o něm máme? Co když se jen náš protějšek chtěl blýsknout, aby nás oslnil a my mu to uvěřili? 

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.

Muž. Úspěšný podnikatel vlastnící prosperující firmu, kterou od základu sám vybudoval. Procestoval půlku světa. Má luxusní fáro. Nový baráček. S respektem mluví o své bývalé ženě a skvěle spolu vycházejí. Svůj bývalý vztah ale mají vyřešený a uzavřený. Své děti vychovává tak, že mu to můžete jen závidět. Učí je životem samým, jsou zručné, mají z domova finanční vzdělání, v domácnosti se vším pomáhají. On sám je bravurní kuchař, uklízeč, zahrádkář. Absolvoval "mužský kruh", takže je skutečným mužem, který zná a má svoji sílu a je připraven být tady za všech okolností pro svoji princeznu. Tou byste se měla stát teď vy. Pokud máte děti, okamžitě je přijímá za své a nedělá rozdíly mezi těmi jeho. Jen jedno vám vrtá hlavou, jak to vše může zvládat?

Stačí pár dnů, týdnů, někdy měsíců a výjimečně i let, aby se z neobyčejného muže vyklubal muž obyčejný. Jeho úspěšné podnikání spočívá v práci na živnostňák, kde v roli finančního poradce honí a ukecává své budoucí klienty. Vynáší mu to tak, aby si mohl dovolit lepší auto, samozřejmě na leasing. Jeho cestování se skládá ze tří all inclusive v Řecku, Španělku a Egyptě. Díky tomu se může pyšnit, že byl v Africe. Jo a taky jedny termální prameny na Slovensku, abych mu nekřivdila. Vedle obrovské hypotéky má na krku ještě "menší" dluh na kreditce. Z jeho bývalé ženy se náhle vyklube "blbka", jak ji on sám nazývá a hádají se i o to, kdo zaplatí dětem výchovný koncert ve škole. Ze vzorně vychovaných dětí se velmi brzo (děti neumějí tak dokonale předstírat a možná ani nepředstírají, jen my je chceme vidět v tom lepším světle) vyklubou nezodpovědní fňukálkové. Jsou ale skutečně velmi zruční. V hraní her na počítači nebo mobilu. Finanční vzdělání spočívá v tom, že dostanou peníze, kdykoliv potřebují. Mužovo kuchařské umění se záhy přeměňuje na ohřívání polotovarů v mikrovlnce, jeho koupelna plná chloupků a zbytků zubní pasty má k titulu uklizená hodně daleko a za zahrádkáře se označuje díky nepravidelnému sekání trávy. Z mužského kruhu se vyklube klub hospodský. Pravda, pobývá tam s ostatními muži téměř v kruhu. A vaše děti? Rozdíly skutečně nedělá. Nechá je celý den čučet do obrazovky stejně, jako ty svoje.

Jak je to možné? Proč se z toho oslnivého muže na začátku stalo tohle monstrum? Jenže, sáhněme si, milé ženy, do svědomí. Podobně (pravděpodobně ne tak přehnaně) bychom mohli popsat nás. Výše uvedené není můj příběh, nicméně život mě inspiroval. I já, když jsem chodila na rande, dávala jsem si sakra záležet na tom, jak budu vypadat. Co budu říkat. Za všech okolností být dokonalá. Jenomže chyba lávky. Taková já nejsem. Nejlépe se cítím v pohodlném oblečení, nenalíčená. Co by se stalo, kdybych na to první rande šla takhle? Nebo kdybych během prvního týdne seznamování se (v dnešní době zejména přes zprávy, což je další věc bránící poznání pravdivé skutečnosti) použila sem tam sprosté slovo (protože "ty vole" prostě někdy říkám), selfíčko poslala v mém oblíbeném pyžamu místo vyfiltrovaného ksichtu ve fitku (které navštěvuji jen kvůli té fotce), na rovinu přiznala, že své děti občas nezvládám a často nezvládám ani sama sebe?

Abychom tohle vše mohli přiznat okolí, je potřeba přiznat si to sám/sama sobě. A přijmout to. Přijmout svoji nedokonalost. A mít ji rád. A pak můžeme přijmout i nedokonalého partnera. A mít ho rád. A on si pak nemusí na nic hrát :-).