sDÍLení

"Ty jsi ta nejlepší maminka na světě." Věta, kterou chce každá maminka slyšet a až na výjimky jistě od svých dětí často i slyší. Věřím, že každý rodič je pro svoje dítě ten nejlepší. Proč ale o sobě tolik pochybujeme? Proč si spoustu věcí vyčítáme? Proč máme pocit, že většina věcí, která nám podělala život se stala v dětství? Proč...

Návrat zpět do reality. Na telefonu lítají zprávy a mejly. Honzík zvrací a má horečku. Doma není uklizeno podle mých představ. Rozbrečí mě, že došlo máslo a nikdo ho nenapsal na nákupní seznam. Energie prudce klesla. Píšu Lucii... "Všetko sa darí a ladiš sa krásne. Ono po takom výživnom týždni príde aj druhá strana mince, ktorá má tiež právo na...

"Mami, mně se zdá, že nejsi šťastná." Když tuhle větu Honzík vysloví, ihned se začnu ptát. Jeho (Proč si to myslíš?) i sebe (Opravdu nejsem šťastná? Nebo jen ještě nepozná "pouhé" pms?). On v tom má vždy jasno... "Protože se nesměješ..."

"Tahle černá mikina Ti sluší!" říkám v autě svému synovci a odpovědí mi je okamžité "Já vím." Mám z toho radost. Mladá generace už umí přijímat pochvaly. Na rozdíl od nás, od té starší...

To že moje největší bolístka je neúplná rodina není nic nového. To, že mám skvělé děti, které to skvěle zvládají, také ne. Ale opravdu ta skvělost, co se jeví na povrchu je i uvnitř? Samozřejmě ta moje bolístka je i jejich bolístkou. A jen těžko odhadovat, čí bolest z rozvodu/rozchodu/odchodu je větší... Nevěřila bych, že do duše své dcery...

Jsem na tančírně a dnes si tanec užívám ve velké radosti. Cítím, jak moc jsem to už potřebovala, uvolnit se, být sama sebou, vnímat jen hudbu, své tělo a pocity. Najednou přede mnou stojí... Budu Ti něco hrát, jo? A musíš poznat, co to je...

Do letošního roku jsem si dala jediné předsevzetí - být na sebe hodná. Když jsem si dnes užívala ranní válení v posteli s výhledem na slunce, které průběžně zahalovaly mraky všech možných tvarů a odstínů, vzala jsem do ruky knížku Mistrovství bez úsilí a po několika odstavcích čtu zvýrazněným velkým písmem radu, kterou dal učitel klavíru svému...

"Mami, já si změřím teplotu, jsem nějakej unavenej," hlásí Honzík a jde si pro teploměr, který záhy ukazuje 38,5 °C. Přestože existuje spousta možností, proč to tak je, díky této době automaticky sahám po testu. Poprvé za dva roky, co nám tady vládne covid, ukazuje test dvě čárky. Pro jistotu děláme ještě kontrolní, ale výsledek je stejný...

Je listopad, první adventní neděle. Poslouchám a čtu všechny možné názory na covid, očkování, restrikce, rozdělování, svobodu, totalitu, smrt... Mám chuť se taky vyjádřit, jenomže za Á nejsem odborník a za BÉ už je toho všeho kolem víc, než dost. Vyjádřím se tedy jen k významnému dnu v tomto měsíci (a nebude to 17. listopad).

Je to tady. Dnes jdeme s Aničkou zařídit občanský průkaz. Den D nastal a mojí malé holčičce je 15 let. A tak si to kráčím na smluvené místo, kde ji mám vyzvednout. Z dálky ji vidím před školou, v ruce drží kytku, zřejmě od spolužáků...

Blaženost, takový zvláštní slovo. Duchovní možná? Každopádně cítit se blaženě zní divně. Evokuje to ve mně prostě "Blážu". Nebo je to jen moje vnitřní závist, že jsem tu emoci nikdy nezažila? Cítili jste se někdy tak, že byste to nazvali blažeností? Nebo to byla prostě "jen obyčejná" radost, spokojenost, vděčnost...

Kdybyste věděli, že dnešek je pro vás ten poslední, jak byste zrekapitulovali svůj dosavadní život? Stihli jste si splnit svá největší přání? Máte se svým okolím vyřešené staré křivdy? Odpustili jste si svoje slabosti a přešlapy? Vědí vaši nejbližší, jak moc je máte rádi? A byli byste smířeni s vaším odchodem? Nebo byste se drželi zuby nehty tohoto...

Telefon zůstal doma na nabíječce. Nu což, nacházím zapomenutou svobodu, kdy nikdo nemůže kontrolovat mě a já svůj mobil. Přesto už je závislost tak v pokročilém stádiu, že se cítím nesvá... Odpoledne přicházím domů a vysvobozuji telefon ze sítě. Na displeji na mě bliká šest zmeškaných volání. Kdyby to bylo od mamky, tak se ani nepodivím, tohle ona...

Dnes máme evropský den. Den, který se měl konat už v loňském roce, ale plány nám zhatilo náhlé uzavření všech škol. Podruhé jsme byli nuceni tento den odložit i letos, a to ze stejného důvodu jako loni. Koronavirus. Nakonec jsme se přeci jen dočkali, už druhý týden se můžeme scházet ve škole a tak organizujeme náš rok starý projekt.

Na workshopu tvůrčího psaní mě učili, že perex musí na první dobrou zaujmout. Tedy hned po názvu článku, který má ideálně obsahovat nějaké rady, tipy a číslo. Čísla prodávají! 3 zaručené tipy, jak... , 5 důvodů, proč... , 9 míst, kde.... Přišlo mi to hloupé. Jednoduché. Mělké. Ale nedalo mi to a začala jsem to více sledovat u sebe. A...

Lze kouřit při meditaci? A lze meditovat při kouření? Ne, nikoho nechci nabádat ke kouření, jen jsem si vzpomněla na jednu historku, kdy se dva poutníci šli zeptat mnicha, zda se dá meditovat a kouřit dohromady a každý dostal jinou odpověď na základě svých odlišných otázek... Při meditaci opravdu kouřit nelze, ale meditovat při kouření ano....

Láska. Tolik skloňované slovo. Základ bytí. Každý ji potřebujeme. Umíme ale vůbec milovat? Nebo jen čekáme, až se objeví někdo, kdo bude milovat nás? A nemáme náhodou mylnou představu o lásce například ve chvíli, kdy jsme zamilovaní?

Nový rok je tady a každý si přeje, aby byl lepší, než ten rok loňský. Přemýšlím, co bych si SKUTEČNĚ přála já. Co bych přála sobě a co bych přála všem ostatním...

Zítra mi bude čtyřicet. Mám pocit, že se právě teď nacházím v polovině svého života. Tedy pokud budu mít štěstí...

Hromadí se. Čím déle jsme doma, čím více nás tu přebývá, tím více se hromadí. Jistě to znáte také. Ruličky od toaletního papíru. Je mi líto je vyhazovat a tak jsem se poohlédla po nějakém smysluplném využití. Jenomže nejčastěji se tento sortiment hodí pro vyrábění s malými dětmi. A moje děti už tak nějak tomu věku, kdy rády s maminkou...

"Richard je bezdomovec. Co mu pomohlo v počátcích, kdy skončil na ulici? Odpověď najdete v tajence." Po několika letech se pouštím do luštění křížovky v časopise Nový prostor. Téma tohoto čísla je "Jiná škola" a tak se přes všechny články, které jsou inspirující pročítám až k závěrečné křížovce. Naštěstí moje mozkové buňky ani za doby korony ještě...