Přerod v ženu

16.05.2019

Je vám dvacet? Nebo třicet? Čtyřicet? Padesát? Pamatujete si ještě na svoji první menstruaci? Slavil to někdo s vámi? Procházely jste rituálem Menarche? Nebo se kolem vašeho přerodu v ženu stejně jako u mě žádné "čoromoro" nekonalo? Jiná doba. Dnes se ženskosti jako takové, cyklům ženy a přerodu v ženu věnuje daleko více pozornosti. A vy si tu pozornost sobě můžete věnovat i zpětně. 

Dnes mám úplně celý den pro sebe. Bez dětí, bez partnera, bez běžných povinností. Dnešek je určen pro můj Menarche return (za inspiraci děkuji Deníku mámy a dcery od Lucie Harnošové). Když jsem jako malá holka (velká slečna) dostala svoji první menstruaci, dostalo se mi k ní poučení o používání dámských hygienických pomůcek, o plodnosti a to je asi tak všechno. Zjistila jsem, že už jsem velká holka a tak budu muset každý měsíc snášet ty "nepříjemné měsíčky". 

Dnes už toho vím o cyklech ženy daleko více a i menstruaci vnímám pozitivně. Rozhodně tomu tak ale nebylo vždy. A dnes dospěl čas k tomu, zažít si zpětně rituál Menarche, přerod, kdy se z dívky stává žena.

RÁNO: V růžových šatech a bílém svetříku jsem si pustila písničky svého mládí s plánem pořádně si jako bezstarostné dítě zařádit. Moje očekávání se ale nenaplnila. Místo radosti se začaly vyplavovat dávné dětské bolístky a nespravedlnosti. Plakala jsem a plakala. Bylo to velmi očistné. Konečně jsem se dostala do energie bezstarostné radosti a tančila, zpívala, hrála na tamburínu a kytaru.

DOPOLEDNE: Růžové šatičky nahradila moje oblíbená pizzetka a červené triko, vlasy z dívčího culíku jsem rozpustila. K tomu jsem na sebe přihodila menstruační náušnice (ano, skutečně mám náušnice, které se přímo nazývají menstruační :-)) a po dlouhé době jsem se nalíčila a nalakovala si nehty. Jak jinak než na červeno. Užasla jsem, jak jsem se začala cítit žensky. 

POLEDNE: Za zvuku manter jsem zapálila červené svíčky za každou ženu, která je pro mě důležitá nebo inspirující (většinou oboje) a také bílou svíčku za všechny ostatní ženy. Ke každé svíčce jsem vytáhla inspirační kartu. Karty jsem pak nahlas četla sama sobě a všem ženám. Také jsem si přečetla dopis, který jsem sama sobě napsala. Zatančila jsem si na své oblíbené písně a napsala sama pro sebe básničku.

ODPOLEDNE: Po lehkém obědě mi přišla myšlenka na kino. Našla jsem si "Teroristku" a vyrazila sama se sebou do kina. Po kině a večeři jsem ještě bloumala obchůdkama a koupila si jako vzpomínku na tenhle den hrneček. Kdykoliv z něho budu pít, budu cítit péči a lásku, kterou jsem si dnes dovolila dát sama sobě. 

VEČER: Jako "holka" jsem hrála na kytaru, jako "žena" teď na klavír. Zahrála jsem si své oblíbené skladby, nalila sklenku vína a den završila tímto článkem. Dělala jsem jen věci, které mě těší. Ještě mám v plánu koupel, ale možná spíš zvítězí spánek :-).

Jsem vděčná, že jsem si díky rituálu KONEČNĚ našla čas JEN SAMA NA SEBE. Srovnala jsem si myšlenky, procítila sama sebe a po dlouhé době jsem v naprostém vnitřním klidu. 

Co vy? Pustíte se do toho taky? Pokud se vám samotné nechce, přijďte na Return Menarche, které se bude konat v překrásné chotěšovské klášterní zahradě. Energie více žen tento rituál ještě povýší. Pokud o tom alespoň přemýšlíte, napište mi tady. Půjde o uzavřenou skupinku maximálně deseti žen. Podrobnosti vám zašlu po nezávazném přihlášení. Pokud máte nějaký dotaz, nebo přemýšlíte o obřadu Menarche pro svoji dceru, neváhejte mi také napsat, budu se těšit.

Každá žena byla jednou malá holka. Každá malá holka bude jednou velkou ženou.