Missis 

Je sobota, 16.00 hod a v Městském divadle v Mariánských Lázních začíná finále jubilejního 20. ročníku Celostátního finále MISSIS 2013 - soutěž o nejsympatičtější maminku a dítě. Já a Anička jsme tady. Zatím v zákulisí. Ale začnu pěkně od začátku...

Nejstarší vzpomínka začíná tímto e-mailem: "Holky, na soutěž Missis budete muset počkat až do roku 2011, kdy Aničce budou 4 roky. Věk dítěte se bere k 1. 9. tzn, že to nejde ani 1. 9. 2010, to jí ještě budou 3 roky." Tento nápad mého přítele usnul a k životu se znova probudil až v roce 2012.

táta říkal, že jednou se tam bude dívat na mě

Byla jsem na rodičovské dovolené, a tak nějak jsem nevěděla do čeho píchnout. A tak jsem píchla do této soutěže. Vzpomněla jsem si, jak jsme se vždy dívali doma na volbu České (tehdy ještě Československé) Miss a táta říkal, že jednou se tam bude dívat na mě. Tohle přání jsem mu nikdy nesplnila a už ani nesplním. Když ne Miss, co třeba Missis? Navíc - něco ve mně chtělo dokázat Aničky tatínkovi, že udělal chybu, když opustil tyhle dvě princezny. Ani jsem se nemusela dlouho přemlouvat a v dubnu jsem nás do soutěže přihlásila.

V srpnu zazvonilo neznámé číslo a baba na druhém konci mi oznamovala, že jsme byly ze 4500 účastnic vybrány k neveřejnému výběru MISSIS 2013, který se uskuteční 8. září 2012 v hotelu Ineternational v Brně.

Byla to moje první cesta do Brna autem, kdy jsem byla řidičkou. Kvůli nejisté cestě po D1 jsme pro jistotu vyjely o den dříve a přespaly u mé sestřenice, která v tu dobu v Brně přebývala. Ráno jsme vyrazily na místo. Číslo 9, které jsme dostaly přidělené napovídalo, že budeme úspěšné (moje oblíbené číslo; ještě číslo 2, kdybych se někdy zmínila :-)). A byly. Po rozhovoru s porotou jsme postoupily s dalšími 11 dvojicemi do finále Čech (dalších 12 maminek a dětí postoupilo do finále Moravy). Pamatuji si, že cestou zpět svítilo slunce. Nejen do očí, ale i do duše.

Finále Čech se konalo přesně v den Aniččiných 6. narozenin.

Teď to teprve začalo. Přípravy. A ne ledajaké. Vybrat šaty, boty, vymyslet volnou disciplínu, módní přehlídku, natrénovat proslov (módní přehlídku jsem měla za úkol sama odmoderovat) a ... uklidnit se... a fungovat v běžném životě jako máma.

Finále Čech se konalo přesně v den Aniččiných 6. narozenin. V Mariánských Lázních jsme byly už o dva dny dříve i s naším doprovodem Olčou. Ta měla za úkol starat se o Áňu v době, kdy jsem já byla u holiče nebo jsem zkoušela už nevím co. Tentokrát jsme si vylosovaly číslo 11 (1 + 1 = ?). Postupně jsme se spřátelily s ostatními účastnicemi i jejich dětmi. Konkurence byla veliká. Nervozita ještě větší.

Po nástupu, tajné disciplíně (rozhovor na téma jestli mě Anička zlobí) a hře na kytaru (Holka modrooká) následovala módní přehlídka: "Dámy a pánové, a nyní něco pro opravdové módní gurmány. Na svém stylovém vozítku k vám právě napůl jede, na napůl běží, královna Koloběžka, toho jména sice druhá, ale svým přízviskem Anička Jedlička první! Jak můžete sami vidět, v letošní sezóně je opět trendy být ustrojená, neustrojená, učesaná, neučesaná, obutá a zároveň neobutá. Modelka Anička na sobě předvádí lněné šatičky, které jsou zdobené posledním módním výstřelkem - síťovinou s pravými kapřími šupinkami. Na pravou nožku oblékla naše modelka bílou vzorovanou punčošku a celý outfit doplňuje vysoce módní střevíček. A copak nám to Aničko nese v košíčku? - Dámy a pánové, dar - nedar jenom pro Vás." Poslední větu vyslovila Anička, zatímco na publikum foukala bubliny z obřího bublifuku. Tak. Je to za námi. Teď už jen čekat na výsledky. Do finále postoupí 5 nejlepších dvojic.

Na čtvrtém místě se umístily...

Krásná kytice, drobné dárky (na to, že mě tahle sranda stála už 10 000 Kč, tak opravdu drobné) a odjezd domů. Přemýšlím o tom, zda se zúčastnit finále. Teď jsme byly čtvrté, a to přibude ještě 5 maminek z Moravy. Nemáme šanci. Navíc budu potřebovat další peníze na další šaty. A další stres. Ale utéct z boje? Teď? Když jsme se dostaly až sem?

Co si přeješ, to se ti splní. Musíš tomu ale věřit.

A tak jsme tady. I s naším novým doprovodem - Markét. V publiku nás podporují kamarádi a rodina z Čech i zo Slovenska. Za ty dny, co už jsme tady, máme vše nazkoušeno. Kytaru mi naladil Pepa Vojtek, řeč na módní přehlídku upravil Martin Dejdar. Budoucí vítězka je dopředu dojednaná. Alespoň si to myslí 11 soutěžících. Ale druhé a třetí místo je možná zatím neobsazené. A my máme číslo 3...

Nastupujeme. Červené a černé šaty s černými a červenými doplňky. Vlasy upravené. Kvůli nim jsem musela vstávat ráno v pět a společně s ostatními maminkami s natáčkami na hlavě absolvovat z hotelu pochod zasněženými Mariánskými Lázněmi na zkoušku do divadla.

Začíná tajná disciplína. No, tajná do té doby, než nastal čas ji natrénovat. Přichází český princ Jan Čenský a postupně tančí se všemi maminkami. Následuje volná disciplína. Anička bere do ruky kytaru a začíná zpívat "Na políčku v jetelíčku...", já ji na kytaru doprovázím. Na refrén mění Áňa kytaru za kastaněty, přichází ke mně a zpíváme společně. Na závěr ji pohladím a uvolňujeme místo dalším soutěžícím.

Módní přehlídka. Tentokrát vstupujeme na pomyslné molo společně za komentáře Martina Dejdara: "Na molo teď přicházejí skřítci Pořádníčci. Normálně jsou pro lidské oko neviditelní, ale dnes se zvětšili a tak máme velké štěstí, že je uvidíme. Pohybují se většinou v neuklizených dětských pokojích. Jejich modely jsou vždy ve výrazných barvách. Na hlavách mají praktické čelovky, protože pracují hlavně v noci. Skřítek Aničkous našel např. dudlík, kapesník, flétnu, srdcové eso a na Lenivousovi vidíte hřeben, ponožku, žákajdu, nůžky... To jsou pořádníčci!"

Uff. Už jen závěrečný nástup a je to za námi.

Druhou vícemissis České republiky pro rok 2013 se stává - Anička se na mě podívá a řekne: "Mami, teď jdeme my." A má pravdu. Teď jdeme my. Co si přeješ, to se ti splní. Musíš tomu ale věřit. Nevěřila jsem, že bychom mohly vyhrát. Chtěla jsem ale stát s Aničkou na stupni vítězů. A teď tady stojíme. Vidíte? Vidíš, jakou máš dceru, táto můj? Vidíš, jakou máš dceru, táto její?

Následovala party s papalášema, na kterou jsme my tři vyvolené maminky (tipovaná vítězka se skutečně stala vítězkou) musely jít. Bohužel bez našich dětí. O ty se staral náš doprovod. Party byla ukončena velkolepým ohňostrojem. Dívám se na tu krásu, probírám si svůj život a pláču. Chci tady stát s mojí skvělou dcerou, se kterou jsme tady toho společně tolik prožily. Jsem vděčná za tuhle zkušenost, která nebyla jen pozitivní. Ale - co tě nezabije, to tě posílí. Teda ten život mě posiluje hezky. Děkuji :-).

P.S. A co že jsme si to zasloužily? Ani dovolená v zahraničí, ani auto, ani drahé šperky, ale....

... bižuterie, fotoaparát, varná konvice, MP4, plyšoví bobík, dárková bonboniéra, hrnek, nástěnný kalendář, malá plyšová hračka, dárkový kámen, propisovací tužka, kniha s dětskými kresbami, taška, šperk s přírodním kamenem, sada propisovacích tužek, blok, dětské triko, dětský nástěnný kalendář, bloček, šňůrka na klíče, taška, fixy, propiska se zvířátkem, balonek, složená nákupní taška, hlavolam, pexeso, omalovánky, malá bonboniéra, plyšový ptáček, nápoj v plechovce, klíčenka, vonná lampa.

Podtrženo, sečteno... můžu si otevřít krámek s reklamními předměty. Moje výdaje za finální kolo opět 10 000 Kč. A to se vyplatí :-).