Klavír
Je významný den, narození Jana Ámose Komenského. Ano. Je významný den. Jedu z Benátek nad Jizerou a za mnou stojí další spolucestující. Stojí naštěstí pevně. Černé pianino Petrof. Můj vysněný hudební nástroj se stal po tolika letech realitou. Pořád tomu nemohu uvěřit. Je krásnej.
Ať už jsem byla v jakémkoliv věku a ocitla se u kohokoliv doma, pokud se v domácnosti nacházel klavír (rozuměj pianino, já budu používat pro mě lépe znějící klavír, i když vím, že klavír je to velké křídlo známé především z koncertních sálů :)), moje kroky směřovaly hned k němu. Nebo alespoň zrak, pokud to byla domácnost mně méně známá.
Moje skvělá tetička zo Slovenska učí v Zušce na klavír (Trala škola Nitra). Má tedy klavír doma. Moje druhá skvělá tetička zo Slovenska hru na klavír neučí, ale doma ho má taky. A tak jsem vždy měla ráda cesty na Slovensko nejen kvůli setkání s mojí vzdálenější rodinou, ale také kvůli setkání s klavírem. Se zatajeným dechem a velkým obdivem jsem sledovala ruce, které hladily klávesy a celé to tak krásně znělo. Občas jsem se naučila nějakou tu skladbičku, ale pobyty, dnes již v zahraničí, nebyly až tak dlouhé a moji "nucení" posluchači zase nebyly až tak trpěliví (on je ten nástroj fakt hlasitej a každá chybička je dost znát), takže z toho nikdy nic moc kloudnýho nevzešlo.
Dodnes nevím, proč jsem nechodila do ZUŠ. Jsem ráda, že jsem alespoň v pětce začala hrát na kytaru u paní učitelky Libuše Telešnukové, která do naší obce dojížděla z Plzně. Tátova kytara nám visela v pokoji na zdi a často jsem si prohlížela jeho vytuněnej zpěvník, až jsem začala hrát. Dodnes si zabrnkám, když mi je smutno, nebo naopak veselo. Přesto mě nikdy nepustil sen umět hrát vedle kytary taky na klavír.
Je únor tohoto roku, jsem v Koventince a Áďa mi nabízí, že mě naučí hrát něco na klavír. Jak to ta holka může vědět, po čem mé srdce touží? Hraje Piráty z Karibiku a já po ní vzorně opakuji. To by šlo... Výměnou za sušenky mě prý bude učit :).
Zmínka o klavíru před přítelem. Ten mi půjčuje klávesy. Učím se hrát moji oblíbenou skladbu Pro Elišku a dále hraji podle youtube. Teta ze Slovenska mi doporučuje stránky Evy Suchánkové, která provází klavírním světem. Pročítám její blog, sleduji videa, hledám kurz. S Evou se domlouvám. Cvičím každý den. Klávesy od kláves hodně klapou. Hraju podle kurzu a přichází čas naučit se s pedály. No jo, ale co mám sešlápnout, když pod nohama mám jen podlahu? Je na čase koupit pořádný nástroj. Ale který? Součástí kurzu je sleva na klavír nebo klávesy. Všichni z okolí, včetně mě, jsou zastánci klasického akustického (a finančně značně náročnějšího) pianina...
Ze začátku hledám na stránkách obchodu Pianoclassic, kde mám slíbenou slevu, ty nejlevnější klavíry. Ty se třemi pedály (už jsem zase o něco chytřejší a vím, že nutně potřebuji ten prostřední, tišící, pedál), co vypadají dobře, jsou všechny zarezervované nebo mi je Eva nedoporučuje. Copak se všichni zbláznili a zrovna teď "mi" skupují "moje" vyhlídnuté klavíry?
Mezitím mi stále častěji okupuje klávesy můj syn. Zdá se, že má hudební sluch a mohlo by mu to jít. Už by to opravdu chtělo opravdickej klavír. Moje netrpělivost roste. Píši do Benátek nad Jizerou, a pan majitel mi nabízí některé kousky. Bohužel žádný z nich není Petrof. A já se do téhle značky během všech těch výběrů už zamilovala a nechci z ní slevit. Jenom přece, bude to koupě na celý život.
Dívám se po bazarech, už mám něco načteno, tak snad nenaletím. Jeden černý Petrof v Praze. Hurá. Konečně. Trochu mi je líto, že to nebude od toho sympatického pána z Benátek, ale co se dá dělat. Pro jistotu do Benátek ještě jednou píši, posílám odkaz a ptám se, jestli by neměli něco podobného. Neměli. Leda bych (opět) navýšila svůj rozpočet. Nebudu prý ale litovat. A dostanu velkou slevu, když jsem od paní Evy. Na chvilku se mi protočily panenky...
Byla to láska na první pohled. A opravdu to je koupě na celý život. Nelituju. Jen nám nastal doma menší problém. Po té, co jsme se konečně všichni shodli na umístění nového spolubydlícího (neměl by totiž stát u venkovní zdi, aby nenastydnul, zároveň by neměl být na přímém slunci nebo u topení, aby mu nebylo moc horko), budeme si muset udělat rozpis jeho návštěv.
PS: Zjišťuji, že spousta žen mého věku má stejnou touhu. Jsem ráda, že mohu být inspirací. Holky (nebo i kluci) nebojte se a jděte do toho. Nikdy není pozdě ;).
PPS: Děkuji Michalovi, Tondovi, Honzovi a Petrovi za velký přesun :).
Můj první klavírní koncert (19:54)
Druhý klavírní koncert (44:54)
a zpětná vazba od Evy
S pozdravem,
Eva Lorenc
Novoroční koncert VIP klavírní skupiny 2021 (34:47)
Třetí klavírní koncert (1:07:46)
a zpětná vazba od Evy
Milá Leni,
děkuji za krásné koncertní nahrávky! Postupně teď poslouchám všech 30 čísel (to je vás hodně, že! ) a každému bych chtěla napsat pár slov jako poděkování za zapojení do koncertu. Zahrála jsi to krásně! Já bych ráda napsala nějaké doporučení, ale nic mě nenapadá - myslím, že jsi ty skladby dovedla do opravdu krásného finálního tvaru. Má to koncepci, dynamiku, přesvědčivý výraz, správná tempa a posluchač si to užije. Díky za opravdu krásnou práci a přeji ti mnoho dalších krásných chvil u klavíru!
S pozdravem,
Eva Lorenc