Jak to chodí v Koventince

23.02.2024

"A kdy se jako učí?" Tahle věta občas někoho napadne při pohledu na fotky z Koventinky, kde děti pečou nebo něco vyrábějí. První odpověď, která mě k tomu napadá je: "No právě TEĎ se učí!" Vzápětí mi ale naskočí i druhá odpověď: "Ona ta fotka, kde děti sedí a něco počítají, nevypadá na sítích tak dobře." Obě odpovědi jsou pravdivé.

Nejsme svobodná demokratická škola, takže u nás máme i (světe div se!) daný rozvrh, kterým se řídíme. A nejsme ani státní základní škola, takže se k dětem chováme jako k parťákům, všichni si tykáme, učíme (se) s radostí, nevyvíjíme na děti tlak, neznámkujeme, neporovnáváme je mezi sebou, nepoužíváme odměny ani tresty a konflikty (ano, chodí k nám úplně normální děti, které mají mezi sebou čas od času nějaký konflikt) nenecháváme vyhnít, ale řešíme je hned za pomoci mediace (naši průvodci se neustále vzdělávají, takže kurzy mediace, nenásilné komunikace, práce s heterogenní skupinou a spousty dalších jsou pro nás průvodce samozřejmostí).

Ve škole máme nastavené dohody, které jsme společně s dětmi vytvořili, podle potřeby je stále upravujeme a vyžadujeme jejich dodržování. Čím větší je míra svobody (a svobodu my máme rádi), tím důsledněji je potřeba dodržovat dohodnutá pravidla, aby nám bylo společně hezky. 

Jak to tedy u nás prakticky vypadá?

Děti jsou rozdělené do 4 věkově smíšených skupin. Každou skupinku tvoří 12 dětí a jejich hlavní průvodkyně (ano, je to genderově nevyvážené, i my bychom uvítali více mužů, ale horské průvodce jsme už vyčerpali a ostatní průvodce není kde brát).

Každý den stejný začátek...

Dveře u recepce by se za každým příchozím (ať už dítětem nebo průvodcem) měly zaklapnout nejdéle v 8:45 hodin. V 9:00 hod totiž už začíná společný kruh. Na jeho začátek nás vždy upozorní jedna svědomitá žákyně cinknutím na tibetskou mísu, jejíž uklidňující zvuk používáme místo stresujícího zvuku klasického zvonku. Je stejně přesná (ta holka) jako Hujer v "Marečku, podejte mi pero". Problém nastane, když chybí. To se většinou začátek ranního kruhu o pár sekund zpozdí...

Po ztišení se pomocí rukou propojíme. Dříve jsme se za ruce drželi všichni, dnes už některé (zejména starší pubertální) děti dovolí jen vzájemný dotyk skrze lokty. Přejeme si hezký den (vlastně měsíc, abychom se taky trochu zorientovali v čase). Následuje prostor pro sdílení aktuálních informací i potřeb a to ze strany průvodců i dětí. Do 9:15 hod máme hotovo a pokud zbývá čas, dáme si ještě 2 minuty ticha (kdy jsme jak tibetští mniši) a 3 minuty povídání (kdy jsme jak v úlu), hrajeme tichou poštu nebo zpíváme písničku.

PONDĚLÍ a ÚTERÝ aneb "POVINNÉ PŘEDMĚTY"

Vedle rozvoje měkkých dovedností, na který klademe velký důraz, je pro nás důležité, aby děti uměly počítat, ovládaly správně gramatiku, domluvily se anglicky a hýbaly se. Z těchto důvodů jsou u nás povinné bloky matiky (učíme Hejného metodou, která vede děti k objevování a hledání vlastních řešení – a já vždycky jen žasnu, čeho všeho jsou děti schopné – v pozitivním slova smyslu), češtiny, angličtiny (kde klademe důraz na konverzaci) a pohybového bloku (o tom, jakým způsobem se budou děti hýbat, rozhodují především ony samy). 

Nemáme u nás klasické pětačtyřicetiminutovky, ale učíme v blocích a jeden blok trvá většinou hodinu. Kromě již zmiňovaných "předmětů" mají dvě starší skupinky výběr mezi různými tématy z literatury nebo čtenářské dílny.

STŘEDA aneb VÝBĚROVÉ BLOKY a LABORKY

Středeční výběrové bloky nabízejí pestrou škálu témat z oblasti fyziky, chemie, IT technologií, pohybu, biologie, dějepisu, kultury i umění. Témata se střídají v cyklech po šesti blocích (tyto bloky trvají 1,5 hod). Starší děti si vybírají témata podle jejich zájmu na půl roku dopředu (takže takový trochu vysokoškolský systém). Mladší děti si vybírají témata vždy po šesti blocích. Spolupracujeme se Západočeskou univerzitou, kde starší děti každý měsíc navštěvují laboratoře z biologie, fyziky nebo chemie.

ČTVRTEK aneb PORADNÍ KRUH, TÉMATA, KOVEPEDIE, PŘIJÍMAČKY a KONZULTACE

Čtvrteční ranní kruh bývá delší, neb je poradní. Řešíme nadálé i nenadálé problémy a situace, diskutujeme, ladíme pravidla nebo se vzájemně oceňujeme.

Když už nás to nebaví (rozuměj, máme vše vyřešeno nebo jsme řešení pro tuto chvíli neobjevili), rozejde se každá skupinka se svojí hlavní průvodkyní, se kterou tráví celé dopoledne a vzniká tak dostatek prostoru pro zkoumání témat, která s sebou každý čtvrtek přináší, tak pro různé sociální hry nebo třeba filozofické procházky. 

Mezi čtvrteční témata patří například Voda, Dobročinnost, Česká republika, Afrika, Hudba, Postarám se o sebe, Cestování, Finanční gramotnost, Mediální gramotnost… Témata se střídají ve stejných cyklech jako výběrová středeční, mohou se prolínat i do ostatních oblastí (předmětů) a jsou pevně daná pro všechny děti. O tom, čemu konkrétně se budou chtít děti v rámci tématu věnovat, mohou ale rozhodovat opět ony samy.

Určitě všichni znáte Wikipedii. Tak u nás víc frčí její mladší ségra Kovepedie. Je to projekt, kde si děti volí téma (podle zájmu, nebo přednastaveného výběru - například výběr jednoho státu) a to na základě daných kritérií (která se s každou další Kovepedií zvyšují) třikrát do roka zpracovávají a následně prezentují před svojí skupinou. Učí se tak třídit a zpracovávat informace, pracovat s IT technikou a vystupovat a mluvit před ostatními (což vůbec není jednoduché, zkuste si to!). Samozřejmě každý to má jinak a někdo je zdatnější v obsahové stránce a jiný ve vystupování. Ale každý se tím učí, posiluje své silné stránky a rozvíjí i ty slabší. Je skvělé sledovat pokroky od prvního nesmělého vystoupení po sebevědomý, téměř profesionální projev.

Samozřejmě si přejeme, aby se naše děti dostaly na své vysněné střední školy (i když otázka jestli opravdu vysněné, neb většina středních škol by u nás potřebovalo dostat pořádnou uzdravující injekci) a proto ve čtvrtek nabízíme přípravu na přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky a také individuální konzultace. Letos nám odcházejí první čtyři deváťačky (z nichž jedna úspěšně složila talentové zkoušky a je už na uměleckou školu přijata), tak jim moc držíme palce!

PÁTEK aneb DEN HER

Pátky jsou u nás dobrovolné. Některé děti mají jen čtyřdenní docházku a v pátek do školy nechodí (a učí se třeba doma). Pátek tedy nemá pevně stanovený program, často se ale tématicky vztahuje k nějakému svátku (Svatý Václav, Halloween, Hromnice...). Je to ten den, kdy se hodně peče, vyrábí a hraje (a pak se to dává na ty sítě, protože ta radost z dětí jenom srší). Ač to píšu nerada (protože tam nejsem), je to pro děti jejich nejoblíbenější den v týdnu. Je to fajn příležitost pro nové děti, aby se lépe včlenily do kolektivu, protože jsou tady celý den všichni "na jedný hromadě".

A co ODPOLEDNE?

Abych nezapomněla, naše škola nabízí každý den do 16:00 hodin odpolední družinu, do které mohou chodit všechny děti, které se chtějí v prostoru Koventinky po vyučování ještě zdržet. Odpolední program nabízí volnou hru, různorodou tvorbu, deskové hry, muziku nebo jen tak lehárko a pokec se spolužáky.

O VÍKENDU...

O víkendu ve škole nejsme. Fyzicky. Psychicky většinou ano. Alespoň my průvodci. Nebo alespoň já jo. A těším se zase na pondělí. Většinou :-)